David Drahonínský - lukostřelec

Na Mistrovství ČR v halové lukostřelbě handicapovaných sportovců skončil druhý a jako člen družstva Sportovního clubu Obchodní akademie v Janských Lázních tak přispěl k celkovému vítězství týmu. V době, kdy rozhovor vznikal nebyly oficiální výsledky ještě známy. Působil trochu unaveně, přesto ochotně poskytl své odpovědi na otázky, které jsem mu položila. David Drahonínský se svým profesionálním přístupem.

Jak se ti dnes závodilo? Po prvním kole jsi byl na prvním místě, ve druhém se ti už tolik nevedlo…

Dnes se mi závodilo velmi dobře, i když na sobě cítím únavu po týdnu trénování. Od minulé neděle jsem trénoval každý den, jen v pátek jsem odpočíval a to jsem vlastně ještě jel sám autem do Brna. Takže to vlastně žádný extra velký odpočinek nebyl.

Trénuješ v Janských Lázních (sídlo SC AOJL, pozn. autorky) nebo v Praze?

V Praze u pana Stanislava Vidíma. Má soukromou lukostřelnici, kde mám předplacené tréninky, takže můžu celý rok trénovat v hale, a pak venku. Je to tu výborně zařízené, všechno bezbariérové. Je to super, jen se tam musím sám dopravit, sehnat si k sobě člověka, který mi bude tahat šípy z terče. Ale mě to prostě baví, takže si to rád zařídím. Jinak vše konzultuji s mým trenérem Ing. Ivanem Králíkem.

Mluvil jsi o trénincích v hale a venku. Kde se ti lépe závodí?

Venku je to lepší. Příroda… jenže když nebudu trénovat v zimě v hale, tak mi to bude v létě chybět při závodech. Neměl bych nastřílené ty objemy šípů, které jsou potřeba. Jen je to už trochu na hlavu, když si vezmeš, že už měsíc a půl trénuju – to znamená kolem čtyřiceti dní – a byl jsem dvacetkrát střílet.

Trénuješ hodně tvrdě.

Trošku jsem to tenhle semestr přehnal. K tomu škola a zkouškové období.

Jsou pro tebe důležitější závody venku?

Já nechci říct, že tyhle závody pro mě nejsou důležité, ale hala o ničem příliš nevypovídá. Nikam se z ní nenominuje, nikam se nepočítá. Všechno se rozhodne právě až venku. Chyby v technice se nejvíc projeví až na delší vzdálenost. V hale se hlavně piluje technika a já ji piluju. Musím na sobě pracovat, abych byl lepší.

Řekni mi, na které závody se teď nejvíc těšíš, na které se budeš nejvíc připravovat?

Teď určitě halové Mistrovství ČR se zdravými sportovci. Loni jsem tam byl třetí. A když letos nevyhraju, tak se nic nestane. Beru to jako srandu a trénink. Uvidím zase svoje staré známé, pozdravím lukostřelce choďáky, kteří mě berou mezi sebe, prostě pohodička. Nasbírám tu další zkušenosti a každé vyšší umístění než poslední bude pro mě dobré. Mistrovství bude probíhat právě v Brně (3. - 4. března v tenisové hale TJ Start Brno, pozn. autorky).

A tvoje další sportovní plány?

Určitě se po celý letošní rok budu připravovat na mistrovství světa, které se bude konat v září v Koreji. Tady bych chtěl skončit do osmého místa a kvalifikovat se na paralympiádu. Všechno, co bude lepší než osmé místo, bude určitě fajn, i když v hlavě mám lepší umístění. Ale člověk by měl být trochu skromný a být pak se sebou spokojený.

Jakým způsobem je třeba se na toto mistrovství kvalifikovat?

Musím se kvalifikovat na závodech tady doma. Měl bych střelit více jak 1250 bodů, ale loni jsem tento výsledek skoro vždy překonal. Tedy kromě dvou závodů, které byly až ke konci sezóny, a tak jsem byl už dost unavený a nemocný. Dvakrát jsem se dostal přes 1300 bodů. Ne, že bych z toho neměl strach... musím trénovat, abych limit střelil.

Pojedeš i na nějaké závody v zahraničí?

Letos asi ne. Nikdy jsem kromě MS nebo ME na žádné zahraniční závody nejezdil. Chtěl bych spíš trénovat hodně tady. Svaz to stojí peníze a myslím, že tento rok to vážně není to pravé ořechové.

Do zahraničí se jezdí hlavně kvůli konkurenci. Jaká je tady v Čechách?

Tady v Čechách jsme vlastně tři kluci ve svazu SH, kteří střílí z kladkového luku. Z toho jeden je v kategorii open, má optiku a tak může přesněji zamířit. Všichni střílíme sloučeni ve stejné kategorii. Pak ještě střílí několik kluků ve svazu ČATHS. Vždycky je to dobrá zkušenost si s klukama zastřílet, ale konkurence venku je prostě větší. Tak okolo 20 závodníků v kategorii ARW1. Síly s nimi můžu změřit až na MS nebo ME.

A jak si v mezinárodní konkurenci vedeš?

Minulý rok jsem byl čtvrtý na Evropě. Pro mě to byl sice trochu neúspěch, ale ono být čtvrtý je prý docela dobré. Na mistrovství světa jsem byl šestý a to jsem bral jako dorý výsledek. Pro Evropu jsem chtěl víc, ale měl jsem smůlu a nevyšlo to. To ale ke sportu patří.

Lukostřelecké vybavení je poměrně drahé. Jakým způsobem zvládáš financování?

Já jsem zabezpečený vybavením od reprezentace svazu SH.Takže moje vlastní náklady jsou vlastně doprovod, který mi dělá jeden můj kamarád, a cesta na tréninky. Část mi přispívá i Spastic Handicap. Nějaké sponzory mi shání i můj klub. Letos bych chtěl sehnat sponzory sám, protože už rok žiju v Praze. Jen doteď nebyl čas, zbývá oslovit nějaké firmy. Dopis už je napsaný, jen vědět, kam ho správně poslat, aby neskončil ve sběru.

Věnuješ se ještě nějakému jinému sportu?

Teď jsem si koupil kolo pro vozíčkáře a jinak curling, tam jsem taky v reprezentaci. Pak florbal na mechanických a elektrických vozících. Občas taky chodím plavat, do posilovny a na rehabilitaci. Navíc jsem již druhým rokem sponzorsky dostal pernamentku do Aquacentra na Letňanech, kam můžeme já i můj doprovod chodit celý rok zdarma do posilovny, bazénu nebo sauny s vířivkou.

www.czecharchery.cz

www.scoajl.xf.cz

www.handisport.cz