Steho – pravda o světě

Pokud nejste chronický internetový hledač, či student „filmařiny“, sotva se dostanete k těm správným informacím. Amatérský film ale žije a toho důkazem je i nově vzniklý unikát „Steho“.

Kino Art na Cihlářské 19 v centru Brna bylo v sobotu 11.11. narvané k prasknutí – troufám si říct – jak už možná dlouho ne. V sálu s kapacitou 150 míst se nebylo kam vtěsnat. Skupinka nadšenců pod sofistikovaným názvem Excesus in Bakcho Film, které se povedlo diváky přilákat, tentokrát vyprodukovala němý horor s titulky (jak si doba žádá – bez diakritiky) a skvělou hudbou. Po dvou letech úporného snažení došlo konečně k porodu. Na hlavních protagonistech je časový rozdíl mezi natáčením a uvedením filmu hodně znát, nikoli však na filmu samotném. Je nadčasový.

“Příběh se odehrává na zasněžených stráních Kralického Sněžníku. Idylický pobyt v bohem zapomenuté divočině se rychle mění v krutý boj o život... parta kamarádů zažije perné chvilky a z jejich osudů Vám jistě nebude lehko u srdce. Myslíte, že zase zvítězí švarný hrdina? Mrazení v zádech navodí citlivě zkomponované motivy, podbarvující němý film, a silný příběh se pak postará o nejednu noční můru.” Takto zní upoutávka taktéž z dílny EBF. Jaká je realita filmu?

Vůbec nejlepší je fakt, že se snímek nesnaží být něčím, čím není. Je to prvoplánový horor bez logiky a klidně si to přizná. Parta sedmi kamarádů se v něm vydá v zimě na hory. Po několika hodinách šlapání zakotví ve vytoužené chatě, rozloží si oheň a čekají – na další den. Vytáhnou karty, alkohol – baví se. Ale tu jeden z nich objeví kroniku a z příběhu z roku 1937 všem zatrne. Jsou to chlapi a nebojí se, ale...

Navzdory normalitě prostředí, ve kterém se kluci nachází, se začnou dít věci nenormální. Srpy, smrt, obludné chvíle v teplé chatce. Nevíme proč a kdo vraždí a ani se to nedozvíme. Není ale potřeba. Film je střídavě velmi vtipný a dokonale mrazivý, je pln efektů, které bychom snad ani nečekali. Krev je animovaná velice hezky, odrazy v zrcadle si přijdou na své. Ale tady možná nejde pouze o efekty, animace a zábavu! Propojení rezavých komančských srpů a porevolučních kapitalistických snowboardů nese v sobě hluboké poselství o tom, že minulost v nás stále něco zabíjí a nikdo nechápe jak a proč. Ve filmu vyhraje jedna z těch dvou stran, jak je to v životě? Která? Autoři o tomto vedlejším záměru prý nic neví. Nevadí. Je to tam.

Velmi silnou stránkou filmu je hudba. Celému příběhu dodává neopakovatelný výraz a zvláště se cení, že je zcela celá autorským počinem jednoho ze sedmi statečných – Richarda Helána a spřáteleného Michala Kocmana. Forma, jakou jsou udělané úvodní titulky, je také magicky hypnotizující, vůbec největším ternem příběhu je však prostředí neporušené přírody, do kterého je zasazen, a detaily ze života dnešní mládeže, které se autorskému kolektivu povedlo vykreslit velmi výstižně. Udělali to nenápadně, ale precizně a citlivě, a tak se film stal i sondou do duše teenagera a mladého dospělého.

Snímek je fenoménem letošního podzimu a já bych vám jej rozhodně doporučila. Malé chybičky mladým tvůrcům – Jerrymu Fabíkovi, Ríšovi Helánovi, Tomovi Chalupskému, Víťovi Kopřivovi, Honzovi Kinclovi, Adamovi Skovajsovi a Peťovi – Šafikovi - Šafářovi – ráda odpustím. Amatérský film má totiž v sobě jedno kouzlo. Postrádá lesk avšak i bídu profesionálních děl dokonale oproštěných o realitu, kde se nelítostně ve jménu obchodu manipuluje s každou scénou. Je prostě normální. Jako vy.

Co znamená STEHO?

„Sám moc nevím, takové abstraktní nic, všudypřítomné v onom úžasném stavení... a hlavně v jazyce okolního lidu“. (Jiří Fabík)

A co znamená EXCESUS IN BAKCHO?

„Je to lékařskej výraz pro bolesti břicha... myslím, každopádně spojený s přemrštěnou konzumací chlastu.“ (Tomáš Chalupský)